Jan Přikryl – příslušník čs. vojenských jednotek v zahraničí.

Jan Přikryl se narodil 13. února 1905 v Německých Prusích (nyní Pustiměřské Prusy). Z pěti sourozenců byl nejstarším synem Jana Přikryla, stoláře v Ivanovicích na Hané a Marie, rozené Janečkové. Zemřel v roce 1969 a jeho urna je uložena na hřbitově v Brodku u Přerova.

Po nacistické okupaci se připravoval na odchod do zahraničního čs. vojska. Jeho odchod nakonec proběhl rychleji než předpokládal. Při návštěvě Ivanovic měl incident s místním strážníkem a už nečekal na vyšetřování. V železničářské uniformě přejel spolu s Evženem Polákem z Prahy v tendru lokomotivy z Veselí nad Moravou do Skalice na Slovensku. Poté se vydali do Budapešti a podařilo se jim přejít jugaslávské hranice. V Bělehradě se zdrželi několik dní a po soustředění asi 200 lidí odjeli přes Řecko, Turecko, Sýrii a Egypt do Francie.

Po útěku Jana byli rodiče i čtyři bratři nacisty vězněny. Například jeho maminka byla odvezena do Internačního tábora Svatobořice. Tento tábor byl od 17. září 1942 používán pro rodinné příslušníky osob české národnosti, které z politických důvodů emigrovaly. V táboře byly také osiřelé děti po obětech nacismu. V táboře byli internováni i židé, které postupně převáželi do jiných koncentračních lágrů na smrt. Tábor byl sice střežen četnictvem, ale měl všechny atributy koncentračního tábora. 12. dubna 1945 byl tábor před blížící se Rudou armádou rozpuštěn. Většina z 550 osob, které se tou dobou v táboře nacházely, byla propuštěna na svobodu.
Bratr Stanislav Přikryl byl nejdříve v koncentračním táboře v Osvětimi a pak v KT Buchenwald. Měli štěstí, že se všichni z vězení vrátili domů.

Po příjezdu do Marseille byli ubytováni v ubikacích cizinecké legie a odtud odjeli do čs. vojenského výcvikového tábora v Agde a 4. června 1940 odjeli na frontu.
Dne 15. ledna 1940 oficiálně vznikla 1. československá divize ve Francii. Byla vytvořena ve městě Agde z příslušníků původních jednotek 1. čs. náhradního praporu (vznikl 28. 9. 1939) a 1. čs. pěšího praporu (vznikl 29. 9. 1939). Příslušníky divize se stali jak uprchlíci z Protektorátu, tak bývalí interbrigadisté dosud internovaní ve Francii, českoslovenští dobrovolníci žijící v zahraničí a také řada zmobilizovaných krajanů žijících ve Francii. Divize měla 10 007 příslušníků. Z nich tvořili 45 % Češi, 44 % Slováci a zbytek jiné národnosti, např. Židé, Němci a Maďaři. Ve velitelském sboru bylo přibližně 90 % Čechů. Po prolomení Maginotovy linie nacisty se francouzská armáda ocitla v rozkladu. Na 10 000 Čechů a Slováků to působilo přímo drtivě.

Po návratu zbytku našich jednotek, vedených plukovníkem Janem Mikulášem Kratochvílem odjeli naši vojáci do přístavního města Sète. Odtud byli evakuováni po moři do Liverpoolu, kde přistáli 13. července 1940.

Od podzimu 1943 Jan Přikryl pracoval v Londýně. Když válka skončila, vrátil se do vlasti a stal se ministerským radou na ministerstvu dopravy v Praze. Dne 4. října 1945 se oženil. Za manželku si vzal Jiřinu, roz. Pavlíkovou z Brodku u Přerova. V roce 1948 se vrátil do Brodku u Přerova.
Byl ředitelem podniku PREFA Tovačov. Když firmě shořely nějaké šopy, tak mu přiřkli odpovědnost za zavinění požáru a byl odsouzen na 5 let do vězení. Po odvolání proti nespravedlivému rozsudku byl osvobozen. Dále pracoval u Stavebních závodů v Přerově jako vedoucí projekční kanceláře.

Zdroj: Kadlčák, Miloš et al. Ivanovice na Hané - proměny města.
[Ivanovice na Hané]: [Městský úřad Ivanovice na Hané],
© 2009. 263 stran. ISBN 978-80-260-9437-1, s. 192-193

https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/63001

https://www.pamatnik-terezin.cz/databaze

https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/prichod-bojove-nasazeni
-1-2-pesiho-pluku-1-ceskoslovenske-divize-na-francouzske-fronte

vzpomínky synovce Jana Přikryla