Narodil se 4. září 1918 v Ivanovicích na Hané, zemřel 29. května 1951 u Grittletonu ve Velké Británii. Plukovník, letec RAF, válečný veterán, příslušník 310. letky Královského letectva ve Velké Británii.
Po ukončení ZŠ v Ivanovicích vystudoval gymnázium ve Vyškově. Vojenskou službu ukončil v roce 1938. Dne 13. srpna 1939 uprchl do Polska. Do války se Bořivoj Šmíd zapojil na mnoha frontách. Prošel ruským zajetím, boji v Sýrii, u Lybijského Tobruku byl zraněn. V Palestině absolvoval kurs důstojníků v záloze a v červnu 1942 se přihlásil do čs. letectva ve Velké Británii. V roce 1944, po základním pilotním výcviku v Anglii a Kanadě, nastoupil k 310. stíhací peruti RAF (anglicky: No 310 Fighter Squadron). Zúčastnil se 15 bojových letů nad Holandsko a Německo. Je nositelem Československého válečného kříže, medaile Africa Star, udělovaná britským a Commonwealthovým silám, které sloužily v severní Africe, Československé vojenské medaile za zásluhy II. stupně, Československé medaile Za chrabrost před nepřítelem.
Dne 13. srpna 1945 se vrátil domů v hodnosti poručíka. Tedy 6 let po útěku z protektorátu. Po odchodu z armády nastoupil k dopravnímu letectvu ČSA.
Na této fotografii je Bořivoj Šmíd s Marii Šťastnou a Věrou Kopřivovou při kladení věnců na hřbitově po návratu do vlasti v roce 1945. Zde je Bořivoj Šmíd coby nadporučík v roce 1945.
Po nástupu komunistů k moci se rozhodl ke druhému útěku za hranice, protože se obával osudu svých kolegů. Piloty sloužící za války v Británii totiž komunisté považovali za nedůvěryhodné, šikanovali je a mnozí skončili ve vězení. Piloti, kteří mohli ještě létat, nesměli létat na mezinárodních linkách, ale jen na vnitrostátních. Touha po svobodě přivedla bývalé československé piloty ke koordinovanému únosu tří letadel vnitrostátních linek. K útěku, 24. března 1950, si vybrali linky z Brna, Bratislavy a Ostravy do Prahy. Jednalo se o americké letouny Douglas DC-3 Dakota, tehdy největší stroje Československých aerolinií až pro 26 cestujících.
Z Brna byl odlet v 6:30, z Ostravy v 6:39 a v 7:29 z Bratislavy. Právě letadlo z Bratislavy mělo patrně nejsložitější úlohu. Odlet se pozdržel kvůli špatnému počasí a také proto, že komunistům byly podezřelé dvě z pasažérek – Anna Vrzáňová, matka krasobruslařky Áji Vrzáňové, československé mistryně světa z let 1949 (Paříž) a 1950 (Londýn) v krasobruslení, která emigrovala už dříve, a Anna Dohalská, vdova po Němci popraveném odbojáři Zdeňku Bořku Dohalském. Oběma ženám byl nakonec povolen vstup na palubu letadla.
Posádku letounu Dakota DC-3 OK-WDS z Bratislavy tvořili Oldřich Doležal – pilot (bývalý příslušník 311. perutě), Bořivoj Šmíd – druhý pilot (bývalý příslušník 310. perutě), Stanislav Šácha – radista/navigátor (bývalý příslušník 311. perutě), Jan Královanský – palubní inženýr (nebyl v RAF) a Eva Vysloužilová, letuška. Tito všichni se podíleli na úniku. Cílem byla letecká základna USAF v Erdingu v americké zóně Německa.
První dva letouny z Brna a Ostravy přistávají v Erdingu krátce po deváté hodině a kolem půl desáté úspěšně dosedá na ranvej i poslední z trojice letounů Douglas DC-3. Fotografie tří letounů DC-3 na letišti v Erdingu.
Jednalo se o první trojitý únos letadla na světě a první útěk z Československa, při kterém letadlo unesla samotná posádka. Největší hromadný letecký útěk z komunistického Československa komunistický režim velmi rozlítil. Většina jeho účastníků byla v nepřítomnosti odsouzena k vysokým trestům – k trestu smrti za únos a zavlečení cestujících za hranice.
Všichni piloti dál působili ve svých profesích ve Velké Británii a Spojených státech amerických. A dlužno dodat, že byli velice úspěšní.
Bořivoj Šmíd po přistání na letišti v Erdingu u Mnichova se navrátil do řad Královského letectva (17. 10. 1950 znovu zapsán do RAF) a nastoupil jako instruktor letecké školy v jihoanglickém Hullawingtonu. Osudným se mu stal noční výcvikový let, kdy 29. května 1951 jeho letadlo Wellington havarovalo i se dvěma kadety. Svůj poslední odpočinek nalezl na hřbitově v Chippenhamu v blízkosti hrobů dalších českých pilotů z období druhé světové války. Na rozdíl od československých náhrobků se lvy má Bořivoj Šmíd britský vojenský.
Dne 29. srpna 1991 byl jako „nepřítel státu a únosce československých občanů“ rehabilitován a mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka ve výslužbě in memoriam.
Ve středu 29. dubna 2026 byla Bořivoji Šmídovi na Kulturním domě slavnostně odhalena pamětní deska.
Fotografie z odhalení pamětní desky a následný koncert.
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=50819090
https://fcafa.com/2020/03/24/erding-escape-70th-anniversary-24-march-2020/
https://www.rafaci.cz/?sekce1=cs_letci&sekce2=letci_raf&pismeno=sz#smid_borivoj
https://www.echo24.cz/a/SjiFY/byvali-letci-raf-unesli-tri-letadla-najednou-jejich-utek-rozlitil-komunisty
https://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/nezdolali-ho-naciste-ani-komuniste-pilot-smid-zahynul-pri-letecke-nehode-2021052.html
fotografie čs. náhrobků v Chippenhamu – Vladimír Vondrka
fotografie hrobu B. Šmída – synovec B. Šmída
