Svatá Faustýna a Liberáta, rodné sestry, pocházely ze šlechtické rodiny. Narodily se v prvních desetiletích 5. století na území Piacenzy v severní části Itálie. Obě sestry přišly o matku v mladém věku a byly svěřeny vychovateli jménem Marcelo. Otec chtěl, aby si jeho dcery našly důstojné a vznešené manžele. Ale obě sestry zatoužily po vstupu do kláštera.
Tato přání byla otcem zmařena a tak dcery utekly z domova. Uchýlily se do města Como, kde přijaly závoj (znamení svého zasvěcení Bohu) od biskupa Agripina. Přijaly řeholi svatého Benedikta, která se v těch letech začala rozšiřovat.
Otec, který byl zprvu jejich jednáním pobouřen, jim později poslal značnou finanční částku, pomocí níž založily ženský klášter zasvěcený svaté Markétě s přilehlou kaplí zasvěcenou svatému Janu Křtiteli.
Přesné údaje o datech úmrtí sester nejsou, ale mohly zemřít během několika let po sobě, v 6. století. Někde se uvádí, že Faustina zemřela jen o tři dny dříve než její rodná sestra Liberáta. Zemřely v klášteře a byly pochovány v klášterním kostele.
V roce 1096 biskup Guido Grimoldi nařídil převézt jejich ostatky do katedrály Santa Maria de Como, protože místo se stalo nebezpečným kvůli neustálým barbarským invazím. Dne 13. května 1317, kdy byl biskupem Leone Lambertenghi (1294–1325), byly umístěny v kostele Saint Carpophorus. V roce 1618 byla část relikvií darována Piacenze, městu původu svatých, a v současnosti jsou uchovány v kostele Santa Eufemia.
V novém oficiálním seznamu světců jsou obě sestry, Liberáta a Faustýna, oslavovány jako svaté panny 19. ledna.
Liberáta je často reprezentována se svou sestrou v benediktinském hábitu a drží lilii, symbol čistoty a panenství. Ale nejrozšířenější je obraz, na kterém vidíme Liberátu, jak jak drží v náručí dvě miminka jako patronku proti nebezpečí porodu a kojenecké úmrtnosti.