Sladovna a pivovar

V listině velkopřevora Jana z Švamberka z r. 1480 se mluví o panském i obecním šenku a o sladovně. To znamená, že v té době byl v Ivanovicích kromě sladovny i pivovar. Pivo se zde vařilo do roku 1866. Ještě zřetelněji to vysvítá ze zachované listiny z r. 1513, kde se mluví o šenku vinném a pivném: „Páni jejich také piva svá šenkovati budou moci, i lidem prodávati, kdož by kupovati chtěl. Ivanovští jiných piv na panská vésti nemají, než od pánův svých bráti nebo sami vařiti mohou. A páni jejich také dobrá piva vařiti a jen na slušném trhu dávati mají“. Z těchto slov je patrné, že už tenkrát páni ivanovští pivo vařili.

Také v listině z roku 1590 se mluví o pivovaru panském. Panské sýpky skýtaly k výrobě piva dostatek surovin. Jak pšenice, z níž se původně slad vyráběl, tak i chmele z domácí produkce. Na ivanovickém panském katastru byly dvě chmelnice:
– jedna za dolním mlýnem (Řehánkův mlýn, nyní výroba krmiv Biovety)
– druhá u horního mlýna (Kotkův mlýn – zbořený).
Odtud pochází také označení polností „Louka za chmelnicí“ a „Louka nad horním mlýnem“.
Posledním sládkem v panském pivovaru byl Peregrin Vencl (†1866). Od té doby se na ivanovickém panství už pivo nevařilo. Potom si pivovar pronajala firma Milchspeiser & Katscher až do roku 1886 jen pro sladovnické účely. Objekty bývalého pivovaru a sladovny – stály hned naproti hlavní brány při vjezdu do zámku – zůstaly pak opuštěny až do roku 1920, kdy byly upraveny na koňské stáje pro státní veterinární ústav (nyní Bioveta, a.s.) a později při dalších rekonstrukcích celé zbourány.

V roce 1871 nájemci vyškovského pivovaru Gabriel Milchspeiser a Eduard Katscher založili sladovnu pod firmou "Milchspeiser & Katscher", vyškovsko-ivanovické sladovny v Ivanovicích na Hané. První kampaň začala roku 1876. Nejprve byl zřízen jen jeden hvozd (hvozd je místo, kde se vyklíčený slad suší) o výměře 36 m2 a k tomu příslušné humno (místo, kde ječmen klíčí). Při dobrém odbytu sladu se sladovna rozrůstala, až v r. 1896 měla šest hvozdů (plocha 880 m2) s potřebnými humny (plocha 15 000 m2). Pojmenování firmy bylo až do roku 1942 "Milchspeiser & Katscher", kdy byla rodina Eduarda Katschera zavražděna v Osvětimi. Později se firma přejmenovala na Hanácká sladovna v Ivanovicích na Hané

Tato sladovna dodávala slad nejen domácím pivovarům, ale vyvážela je do všech evropských států, Severní a Jižní Ameriky, Asie, Austrálie i Japonska. Všechny zásilky byly označeny ochrannou firemní značkou: hanačkou v kroji s nápisem HANAMALT podle návrhu akademického malíře Petra Pištělky (14. 7. 1887–22. 7. 1963) ze Švábenic. Sladovna po 126 letech své existence s platností od 1. ledna 1998 skončila s výrobou. Humnový způsob sladování je v současné době již překonán produktivnějším mechanizovaným způsobem. Nová velkokapacitní Moravská sladovna Kroměříž, jedna z nejmodernějších v Evropě, vyrobí 80 000 tun sladu s 35 zaměstnanci, zatímco ivanovická vyrobila jen 15 000 tun s 65 zaměstnanci.

Zdroj: Fr. Hladký "Paměti města Ivanovic na Hané" (1929)
viz také: http://www.pivovary.info/?p=107965


Index