Narodil se 2. září 1911 v Ivanovicích na Hané, zemřel 18. října 1942 ve Velké Británii.
– voják, letec 311. čs. bombardovací perutě RAF (pozemní personál)
– podplukovník in memoriam Viliam Götzlinger
Vilém Götzlinger pocházel z židovské rodiny. Jeho otec Gottfried, později psaný Bohumír, byl majitelem zájezdního hostince v Komenského ulici č. p. 217.
Absolvoval čtyři třídy měšťanské školy a vystudoval i dvouletou obchodní školu. V září 1931 nastoupil na vojenskou prezenční službu u 34. pěšího pluku v Opavě. Povoláním byl zubní technik a poté pracoval nějakou dobu jako obchodní zástupce. Dne 22. května 1939 uprchl do Polska a z přístavu Gdyně odplul lodí dále do Francie. V srpnu 1939 působil u náhradního tělesa cizinecké legie v Sidi-bel-Abbes a 16. listopadu byl v Agde ve Francii. Zde ho zařadili nejprve k 1. a od ledna 1940 ke 2. pěšímu pluku 8. roty. V únoru 1940 byl povýšen na rotného a koncem června se v přístavu Séte nalodil na egyptskou uhelnou loď Rod el Farag. Dne 17. července 1940 připlul přes Gibraltar do Liverpoolu a odtud odjel do čs. tábora v Cholmondeley Park. Následně byl přemístěn do čs. depotu RAF Cosford a na konci prosince povýšen na LAC jako Instrument Repair II. Dne 1. března 1941 byl opět povýšen na Sgt a 5. června přemístěn k bombardovací peruti No 311 sq RAF East Wretham. V dubnu roku 1942 byl znovu i s jednotkou přemístěn na velký RAF Aldergrove a 10. června na RAF Talbenny. Jako příslušník 311. československé bombardovací perutě vynikal zejména coby výborný střelec.
Ve Velké Británii se oženil s Teresií, která se spolu s jeho syny Wiliamem a Robertem, vrátila do Prahy.
Dne 18. října 1942 se stala jedna z největších tragédií v dějinách československé Třistajedenáctky a celého československého letectva ve Velké Británii. Při havárii letounu Wellington Mk.IC T2564 (KX-T) poblíž letiště Northollt zahynulo celkem čtrnáct československých letců, příslušníků 311. čs. bombardovací peruti a jeden belgický technický důstojník. Všech patnáct letců, nacházejících se na palubě, na místě zemřelo.
Celou tragédii umocnila skutečnost, že kromě nich zahynuly na zemi ještě dvě ženy (sestry) se svými čtyřmi malými dětmi; Bulis se jim již nestačil vyhnout. Počet mrtvých tak dostoupil smutné cifry 21 osob.
Příčina nehody nebyla nikdy objasněna. Podle svědectví velitele perutě letadlo nebylo přetíženo a odstartovalo s normálním počtem cestujících a v bezvadném stavu.
Některé okolnosti této největší havárie, která kdy 311. peruť postihla, především pak důvody, proč letci vůbec do Londýna letěli, byly mnohdy nesprávně interpretovány. Kupříkladu někteří autoři soudili, že letci si tehdy do Londýna letěli pro vyznamenání, které jim měl osobně předat prezident dr. Edvard Beneš. Tato nesprávná interpretace je také v knize Emila Paláska, Z historie k současnosti.
Skutečnost však byla poněkud odlišná. Celkem 10 letců dvou osádek – kompletní Bulisovy a nekompletní Študentovy – ve skutečnosti směřovalo do štábu Coastal Command v Northwoodu u Londýna, kde měli být podrobně vyslechnuti v souvislosti se svými útoky na ponorky podniknutými 16. srpna, 9. a 27. září 1942.
Čtyři z těchto letců, čerstvě povýšení do důstojnického stavu, si krom toho letěli do Londýna ušít nové důstojnické uniformy.
Zbylí čtyři letci patřili k pozemnímu personálu a letěli do Londýna na dovolenou. A to je právě případ Viléma Götzlingera.
Götzlingerův hrob se nachází v československém oddělení vojenského hřbitova v Brookwoodu a roku 1946 mu byl "in memoriam" udělen Československý válečný kříž 1939.
Zdroj:
PALÁSEK, Emil: Z historie k současnosti.
Ivanovice na Hané 1998, s. 146-147.
https://fcafa.com/2012/10/16/last-flight-of-wellington-t2564/
https://www.aviation-fan-club.com/nebes_jezdci.htm
https://www.vets.cz/vpm/viliam-gotzlinger-1258/
http://www.svazletcu.cz/cs/odkazy/hrbitovy-cs-letcu/hrbitovy-brookwood
