Jan Vladimír Pokorný se narodil 21. dubna 1860 v Ivanovicích na Hané č. p. 145 rodičům Matouši Pokornému a Josefce, rozené Štolfové.[1]
Zemřel 22. března 1922 ve věku 61 roků a 11 měsíců náhle na srdeční vadu.[2]
— rolník, starosta Ivanovic na Hané, rakouský a český politik Lidové strany na Moravě, později Lidové strany pokrokové na Moravě, na počátku 20. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu
Jan Vladimír Pokorný už od mládí jevil mimořádný zájem o věci veřejné. Ve svých 29 letech se stal starostou Ivanovic (1889). Dne 19. října 1892 ho však místodržitelství a Moravský zemský výbor v Brně z funkce sesadily. Při následné volbě 23. října dostal ale J. V. Pokorný potřikrát stejně hlasů jako jeho protikandidát Antonín Navrátil. I když volba losem padla opět na Pokorného, nebyl do funkce okresním hejtmanem potvrzen. Podal tedy stížnost až k Nejvyššímu soudnímu dvoru ve Vídni a ten dal za právo Pokornému. Rozsudkem z 18. května 1893 místodržitelské nařízení zrušil. Mezitím byl 20. března 1893 zvolen starostou Josef Knap č. p. 156. Při nařízené nové volbě byl opět manifestačně zvolen starostou, nicméně volba nebyla uznána, obecní zastupitelstvo rozpuštěno a v nových volbách jeho stoupenci neuspěli a starostou se nestal. Nadále se ovšem angažoval v obecní samosprávě a ještě k roku 1906 se uvádí jako člen ivanovického zastupitelstva.
Pokorný jako místopředseda Lidové pokrokové strany na Moravě (předsedou byl Stránský) byl zvolen 26. října 1896 ve Vyškově jako zástupce venkovských obcí na Vyškovsku poslancem Moravského zemského sněmu. Obdržel 87 hlasů, druhý kandidát P. Antonín Cyril Stojan,[3] farář z Dražovic, pouze 40. Novému poslanci připravily ivanovické spolky i s hudbou slavnostní přivítání. Při volbě 16. října 1902 byl Pokorný opět zvolen zemským poslancem za kurii venkovských obcí, obvod Vyškov, Bučovice, Slavkov, 94 hlasy proti 30 hlasům Františka Červinky. Na sněmu se profiloval jako obhájce zájmů zemědělců.
Byl členem Lidové strany na Moravě (moravská odnož mladočeské strany), později Lidové strany pokrokové na Moravě (činná v letech 1909 až 1919). Byl aktivní v Zemědělské radě pro markrabství moravské (20. srpen 1898 je datum vzniku Zemědělské rady), v Ústředním svazu českých hospodářských společenstev a v mnoha regionálních spolcích a korporacích. I po vzniku agrární strany zůstal věrný lidové straně. V roce 1907 z Moravské lidové strany dočasně odešel pro nesouhlas s postupem jejího předáka Adolfa Stránského, který souhlasil pro druhé kolo voleb do Říšské rady roku 1907 s utvořením aliance s klerikály proti sociálně demokratickým kandidátům. Části členstva, včetně Pokorného, vadilo, že tento krok byl učiněn bez širší debaty a lidová strana se tím spojila s dosud kritizovanými klerikály.
V roce 1909 se podílel na sloučení Lidové strany na Moravě a Moravské strany pokrokové do Lidové strany pokrokové na Moravě a stal se jedním ze tří místopředsedů.
Zapojil se i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za český obvod Morava 12. Usedl do parlamentní frakce Jednota nezávislých pokrokových poslanců Čech a Moravy. Profesně se k roku 1911 uvádí jako zemský poslanec a majitel zemědělského hospodářství. Svoji politickou dráhu tedy završuje jako člen říšské rady. Po dobu jeho poslaneckého mandátu měly Ivanovice výhodu – zastavoval zde i rychlík.
V roce 1918 se uvádí jako místopředseda Moravsko-slezské lidové strany pokrokové (vznikla sloučením Lidové strany pokrokové na Moravě a analogicky orientované Slezské lidové strany), jež následně vplynula do České státoprávní demokracie. Po vzniku Československa se angažoval v Československé národní demokracii, v níž se zaměřoval na zemědělskou problematiku.
Neméně výrazná byla činnost Pokorného v životě rodných Ivanovic. Byl náčelníkem jízdního Sokola od jeho založení v roce 1886 (TJ Sokol založen až roku 1900). Rovněž od založení Sboru dobrovolných hasičů v roce 1878, byl členem i funkcionářem. V letech 1886-88 byl jednatelem a v letech 1892-98 velitelem. V roce 1881 mu byl udělen stříbrný záslužný kříž za osobní odvahu, kdy jako člen hasičského sboru zachránil o rok dříve při požáru dítě z hořícího domu. Dne 16. září 1906 byli vyznamenáni členové hasičského sboru, kteří byli činní přes 25 let. Mezi nimi také Jan Vladimír Pokorný dostal od okresního hejtmana bronzovou medaili. Byl také členem spolku divadelních ochotníků (založen v letech 1873-74).
V roce 1888 založil J. V. Pokorný sušírnu na čekanku pro výrobu cikorky (Rostislavova ulice č. p. 344 a 434). Jenže tento podnik neměl dlouhého trvání. Pěstování čekanky nebylo tak výnosné, takže sedláci dali přednost pěstování řepy cukrovky. Pokorný byl rovněž spoluzakladatelem Hospodářského družstva pro Vyškov a okolí (založeno 27. prosince 1897) a od roku 1902 do roku 1919 byl jeho ředitelem. Dále byl členem Okresního školního výboru, předsedou silničního výboru ve Vyškově. Byl ve správní radě a ve výboru Rolnického cukrovaru v Němčicích nad Hanou od jeho vzniku v roce 1909 do roku 1920 (10. října 1910 byla zahájena první kampaň). Náměstkem ředitele Ústředního svazu hospodářských společenstev a členem Zemědělské rady v Brně.
Jan Vladimír Pokorný zemřel 22. března 1922 na nádraží v Brně, stižen náhlou srdeční příhodou, když čekal na vlak domů do Ivanovic.
Zdroj:
PALÁSEK, Emil: IVANOVICE NA HANÉ Z historie k současnosti.
Ivanovice na Hané 1998, s. 211-212
HLADKÝ, František: Paměti města Ivanovic na Hané.
Ivanovice na Hané 1929
Rolnický cukrovar a rafinerie v Němčicích n.H – I. část
Národní listy. Březen 1922, roč. 62, čís. 82, s. 2.
1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
3.
↑
P. Antonín Cyril Stojan (22. května 1851 Beňov – 29. září 1923 Olomouc) – v letech 1921–1923 10. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský.
Arcibiskup Stojan, lidově přezdívaný jako Tatíček Stojan, je na Moravě dodnes velice uctíván a probíhá proces jeho beatifikace (blahořečení).
