Jméno spisovatele Karla Dvořáčka je mnohému současnému čtenáři takřka neznámé. Narodil se 31. října 1911 v Ivanovicích na Hané jako druhorozený syn Josefa a Marie Dvořáčkových.

Po studiích učitelství v Kroměříži (1931) odešel s tímto posláním na Těšínsko, kde čtyři roky působil na III. české státní obecné škole v Karviné. V roce 1935 byl Dvořáček povolán do vojenské služby. Nejprve v důstojnické škole v Olomouci a pak Kroměříži. Tam se také spřátelil s tehdejším podplukovníkem Ludvíkem Svobodou. V prosinci 1935 se oženil s Evženií Krejčovou z Orlové. Po skončení vojenské služby působil na obecné škole v Porubě. Na Ostravsku sbíral lidová vyprávění, pohádky, písně, příběhy ze života a z nich umělecky těžil.

Během působení na Ostravsku začala jeho spisovatelská činnost. V důsledku mnichovského diktátu a záboru Těšínska, byl přeložen na krátkou dobu do školy v Brankovicích a od 1. ledna 1939 přešel do rodných Ivanovic natrvalo.

Za okupace se intenzivně věnoval odbojové činnosti. V roce 1939 ve svém bytě v Karviné nechal přenocovat pplk. Ludvíka Svobodu a s bratrem Stanislavem a s přáteli pomáhal organizovat jeho přechod přes Polsko do SSSR. Při seskoku prvních parašutistů ze Sovětského svazu v roce 1941 se jeden nešťastně zranil a byla u něj nalezena Dvořáčkova adresa. Dvořáček byl zatčen a vyslýchán gestapem, ale pro nedostatek důkazů byl ještě tentýž rok o Vánocích propuštěn. Jeho zapojení v odbojové práci pokračovalo až do odhalení ilegální organizace "Obrana národa", jejímž byl členem. Dvořáček byl opět v květnu 1944 zatčen a vězněn.

Kruté podmínky nacistického vězení podlomily jeho zdraví. Za nějaký čas po osvobození se sice vrátil domů do Ivanovic, ale po přechodném zlepšení zdravotního stavu se přidaly komplikace. Karel Dvořáček krátce po převozu do nemocnice U sv. Anny v Brně 20. srpna 1945 zemřel ve věku pouhých 34 let. Na příkaz armádního generála Ludvíka Svobody byl pohřben s vojenskými poctami na Ústředním hřbitově v Brně.

Jeho prvotina Olza vyšla v roce 1937. Za ní následuje další kniha povídek a několik románů. Kromě toho psal také pro děti. Podstatná část Dvořáčkova díla vzniká vlastně mezi prvním a druhým zatčením, tj. v letech 1941–1944. Ale než se mohl tento velký talent moderní prózy plně rozvinout, vzala mu pero z ruky smrt.

Karlu Dvořáčkovi bylo dopřáno pouhých osm let literární práce. Díky mimořádné houževnatosti zanechal dílo pozoruhodné nejen obsahem, ale i  rozsahem. Pro Dvořáčkovu tvorbu je charakteristický realistický pohled, vřelá náklonnost k osudu prostého člověka a důvěrná znalost lidského srdce.

Výčet děl:

• OLZA (1937)
• FRANTIŠEK CHCE BÝT SPRAVEDLIVÝ (Z dochovaného svědectví autorova víme, že román byl sedmkrát přepracován, vznikal od třicátých let do roku 1942.)
• CESTA K TICHÉMU DOMU (1941)
• POLE KRÁČÍ DO HOR (1941, cena země Moravskosleské)
• sbírka lidových pověstí BOŽÍ ZEMĚ (1941)
• MRTVÁ ŘEKA (1943)
• dvojdílný románový cyklus ADVENT JAKUBA KŘÍŽE (1944) a HLE, ČAS PŘÍJEMNÝ (1944, cena Akademie věd a umění)
• ŽIV BUĎ, NEUMÍREJ (byl napsán ve vězení v r. 1945, vyšel v r. 1948)
• O DĚVČÁTKU, KTERÉ PŘIVEDLO JARO - KVĚTY DOBRA, STARÁ PÍSEŇ
• BOŽÍ ZEMĚ (Lašské pohádky 1941)

Vliv Karla Dvořáčka na Ostravsku byl tak velký, že 1.  září 1946 mu byla na obecné škole v Karviné odhalena pamětní deska. Když škola musela ustoupit moderní výstavbě, byla deska uložena do muzea.

Za odbojovou činnost, boj proti okupantům a věznění, byl Karlovi Dvořáčkovi 15. března 1947 udělen prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem, Československý válečný kříž "in memoriam". Československý válečný kříž.

Město Ivanovice na Hané pojmenovalo po něm ulici a pamětní deska je zasazena na pravé straně u vchodu do Kulturního domu.

Na podzim roku 1992 přijala vyškovská knihovna do názvu jméno nejvýznamnějšího beletristického spisovatele Karla Dvořáčka.

---