Zámek

Čas:

Zámek Klasicistní zámek byl postaven v letech 1876–1887 Wychodily z Hannaburgu. Dnes je v soukromých rukou.
Chvalkovice se připomínají poprvé roku 1355, náležely šternberskému augustiniánskému klášteru. Augustiniáni ze Šternberka dohlíželi na práce ve Chvalkovicích a aby tu mohli sloužit mše, zřídili na svém dvorci domácí kapli. V roce 1833 postavila obec národní školu v místě dnešní zámecké věže.
V roce 1869 doktor Jiří Wychodil zakoupil usedlost ve Chvalkovicích na Hané, tehdy již jako plukovní lékař povýšený do rytířského stavu s titulem "z Hannaburgu". Přikupoval další domy i pole a také pozemek, na kterém stála chvalkovická škola a v roce 1887 dokončil v těchto místech výstavbu zámku. Nejstarší část klasicistního zámku ve Chvalkovicích byla postavena r. 1876 a definitivní podobu získal zámek až roku 1887. Zámek se již roku 1900 dočkal rekonstrukce do současné podoby.
Rodina Wychodilova využívala zámek jako odpočinkové relaxační sídlo, kam zajížděli ze svých působišť v Olomouci, Brna, Hranic i Nového Jičína. Zámek ve Chvalkovicích na Hané po smrti svých rodičů zdědil ministerský rada Emil Wychodil de Hannaburg. Svobodný a bezdětný Emil Wychodil de Hannaburg zemřel v r. 1928 ve věku 64 let a celý svůj majetek odkázal své hospodyni slečně Augustýně Fricové. Ta část polí (24 ha) rozprodala chvalkovickým občanům a zbytek 124 ha včetně zámku koupil v roce 1931 František Jemelka z Vřesovic. Také ten větší část polností rozprodal místním lidem. Manželé Jemelkovi v roce 1937 odstoupili majetek své dceři Anně Jemelkové, která se provdala za Ladislava Pfaffa. Ten zde hospodařil až do vzniku JZD v r. 1950. Od r. 2007 je vlastníkem JUDr. Vladimír Tirpák a ve dvoře čp. 1 je domov pro seniory.

Wychodilové z Hannaburgu mají na chvalkovickém hřbitově pozoruhodnou hrobku.

Zámek Zámek Průčelí zámku ve Chvalkovicích na Hané je zalomené a obráceno směrem na náves. Je její organickou součástí a navazuje na starší vesnickou zástavbu. Průčelí na levé straně vévodí mohutná hranolová věž se špičatou klasicistní střechou a secesním motivem. Zalomené čelní stěně vévodí terasa s balustrádou nesená dvěma dórskými sloupy. Další mohutné křídlo je do zahrady. Průjezd z návsi ústí na protáhlé nádvoří s pozoruhodnou přízemní chodbou se zasklenými arkádami, které se nachází i v polokruhovité přístavbě.

Klasicistní nárožní věž zámku s pozdně empírovými a secesními prvky.

Jeho znovuvzkříšení s nostalgií sleduje Antonín David z Vyškova, který v někdejším empírovém zámečku Ferdinanda d'Este žil až do roku 1978. „Zámeček zdědila po rodičích moje maminka v roce 1937. V roce dvaaosmdesát ho prodala majiteli ze Znojma, který tam žil deset let a znovu ho prodal. Velkorysé plány ale novému majiteli nevyšly. Věřím, že současný vlastník to dotáhne do konce,“ doufá David. Podle jeho slov byl objekt ve velmi špatném stavu už v době, kdy v něm bydleli jeho rodiče. „Neměli jsme peníze na údržbu tak obrovského objektu. Navíc ho obhospodařovalo tehdejší zemědělské družstvo. Například ve starobylé kapli skladovalo hnojiva a úplně ji zničilo,“ dodal David.
Vyškovský deník - Šárka Dubská